„Toulavé boty“ jsem si definitivně podvědomě obul v r. 1962 po skončení voj. služby, která mně byla díky kubánské krizi prodloužená o 3 měsíce. Obecně se říká, že roky strávené v „zeleném sukně“ jsou ztracené. Já jsem období prožil v „modrém sukně“, kde jsem jako absolvent slaboproudé techniky fungoval na letišti se zajišťováním leteckého provozu (radary a pod.) Tzv. „ztracená léta“ se v pozdějším věku vrátí pro vnímavého člověka jako bonus.
![](https://www.rizalclub.com/wp-content/uploads/2022/10/50-1024x690.jpeg)
Vandrování se dostalo pod kůži i mé rodině a tak nebylo roku, abychom se nevydali někam za poznáním i několikrát v roce. Mé rodinné i individuelní cesty měly za cíl více poznat region v kterém se člověk nachází, i naplnit mé soukromé krédo „Je dobré prožít část života v nepohodlí, aby si člověk více vážil pohodlí které má“ Každá cesta obnáší řadu poznatků a zážitků, které si jako malé perličky nasazuji na pomyslný náhrdelník, který se během času roztrhl a nějaké perličky se rozkutálely. Zbylé jsou opět na šňůrce a tvoří základ pro fundovaný náhled na lidské bytí.
Říká se, že co sníš, to ti nikdo nevezme. Já přidávám, co víš, to ti také nikdo nevezme. I to však neplatí absolutně. Konec lidského bytí připraví člověka i o tuto jistotu.
Oslovila mě vášeň pro turistiku v přírodě, vandrování po horách a bicykl, který mě doprovázel na delších cestách po vlasti a 12-ti zemích. Nejkratší chvíle s bicyklem byly časté jednodenní výlety po blízkém okolí, které gradovaly na vandry s minimální výbavou na několik týdnů. Nejvzdálenější destinací pro mne a bicykl bylo v r. 1985 Japonsko, kde jsem odšlapal v horku a vlhku cca 2500 km.
![](https://www.rizalclub.com/wp-content/uploads/2022/10/Skotsko1-2-749x1024.jpeg)
I druhá vášeň pro přírodu a hory měla svůj progres. Přes jednodenní vandry až po nejdelší 6 týdnů sólo vandr v r. 1988 po Indii a Nepálu.
Byly i kombinované cesty s autem a bicyklem na střeše, kdy po dojezdu do vzdálené destinace přišla chvíle na roztočení pedálu věrného němého společníka. (Rakousko, Itálie, Řecko Jugoslávie, Skotsko Norsko apod.)
![](https://www.rizalclub.com/wp-content/uploads/2022/10/4d-1024x684.jpeg)
Každé nahlédnutí do jiné země má svá specifika, ale volím rád vzpomínku na Norsko, které jsem 2x navštívil s ženou Ivanou. Chtěl bych ocitovat něco z několika knih, které vznikly na uchování prožitků z cest. Na otázku, co mi Norsko dalo a co vzalo cituji:
Dalo mi další jistotu, že existují ještě země, které mají zřejmě v jejich obyvatelích zakódovaný kladný vztah k přírodě, ke které patří.
Dalo mi možnost poslechnout a vychutnat si ticho.
Dalo mi možnost napít se z potůčku místo z kohoutku.
Dalo mi trochu vidět lidskou pokoru.
Dalo mi radovat se slunečné i zatažené oblohy.
Dalo mi pocit „tepla“ ve studené vodě říčky či jezera.
Dalo mi příležitost umět se zastavit a přečíst si vzkaz, který nám příroda dala „Dívej se a neubližuj“
Dalo mi naději, že toto vše i nepojmenované přežije pro další generace.
A co mi Norsko vzalo?
Pouze více peněz, což je nepodstatné- vítr v peněžence se utiší, ale pohoda v duši zůstane
Za investované prachy, které jsou u mnoha lidí až na prvním místě jsem získal to, co se na žádné univerzitě nenaučíte a za žádný prachy nekoupíte
Pokoru a Empatie
![](https://www.rizalclub.com/wp-content/uploads/2022/10/6d-676x1024.jpeg)
![](https://www.rizalclub.com/wp-content/uploads/2022/10/Sedan-682x1024.jpeg)
![](https://www.rizalclub.com/wp-content/uploads/2022/10/20220601-714x1024.jpg)